Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

hora
[hora]
(2. j. hory)
podstatné jméno rodu ženského
1.
nápadná přírodní vyvýšenina zemského povrchu vystupující vrcholovitě nad okolní krajinu, vysoký vrch:

Na úbočí hory se zastavili a shlíželi dolů do mraků.
Cesta vedla až na vrchol hory.
Vydali jsme se na nejvyšší horu republiky – Sněžku.
Zvláště působivý je odtud pohled na mohutný masiv hory Křemelné.
Turistické trasy vedou až na vrcholky hor.

Černá hora
hora v Česku (Královéhradecký kraj)

Hor a vrchů s názvem Černá hora je v Česku více, mj. na Šumavě nebo v Jizerských horách.
Lysá hora
1. hora v Česku (Moravskoslezský kraj)

2. hora v Česku (Liberecký kraj)

stolová hora tabulová hora
geografie hora mající ploché temeno o větší ploše

Zelená hora
vrch v Česku s poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého, památkou UNESCO (Kraj Vysočina)

2. pomnožné hory
oblast vysokých vrchů obklopených nížinou, pásmo vyvýšené členité krajiny, pohoří:

jet na hory
Zimní víkend na horách si užijí sjezdaři i běžkaři.
V rovině pod horami se rozkládá město.
V nejvyšších českých horách platí třetí stupeň lavinového nebezpečí.
Na hřebenech hor mohou nárazy větru dosáhnout rychlosti orkánu.

Jizerské hory
pohoří na pomezí Česka a Polska

Kavčí hory
1. pahorek v Praze na pravém břehu Vltavy, známý jako sídlo České televize

2. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Česká televize

Krušné hory
pohoří na pomezí Česka a Německa

Lužické hory
pohoří na pomezí Česka a Německa

Novohradské hory
pohoří na pomezí Česka a Rakouska

Orlické hory
pohoří na pomezí Česka a Polska

3. expresivní
velké množství něčeho, hromada, kupa:

Ve stáncích se vršily hory cukroví a hromady hraček.
Mezi horou dokladů ležely tužky, brýle a účetní kniha.
Znám jeho schopnost překonávat jakoukoliv horu všední práce.


Bílá hora
1. vrch, návrší v Česku

2. Bílá Hora městská část v Praze a v Plzni

3. historie bitva na Bílé hoře v Praze (8. 11. 1620), v níž bojovala česká stavovská armáda proti katolickým armádám • historické události spojené s touto bitvou

Vrchů a návrší s názvem Bílá hora je v Česku více, mj. v Praze, v Českém středohoří nebo v Podbeskydské pahorkatině.
Chrámová hora
posvátné místo judaismu, islámu a křesťanství v Jeruzalémě


být (už) (dávno) za horami kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
být (už) (dávno) za horama

být (už) hodně daleko, být (už) pryč

[dělal / dělá něco] až se hory zelenaly / zelenají
dělal, dělá něco s chutí, bez ostychu, hodně

hora masa expresivní
obézní, tělnatý nebo svalnatý a velký člověk nebo živočich

hora svalů expresivní
velmi svalnatý a zprav. velký člověk nebo živočich

chlap jak(o) hora expresivní
vysoký, urostlý muž, chlapec

i / ani kdyby (mi) slibovali hory doly
za žádných okolností

když nejde hora k Mohamedovi, musí (jít) Mohamed k hoře
když neprojeví zájem jeden, musí začít druhý

Podle Mohameda (571–632), zakladatele islámu a největšího muslimského proroka.
láska / víra hory přenáší
láska, víra, naděje ap. vede člověka k velkým výkonům i při překonávání zdánlivě nepřekonatelných překážek, okolností ap.

neštěstí nechodí po horách, ale po lidech
(přísloví) každého někdy v životě potká nějaké neštěstí, neblahá událost

přes hory a doly
velmi daleko a dlouho

slibovat / naslibovat (někomu) hory doly
slibovat, naslibovat (někomu) všechno možné (a pak to nedodržet)

za devatero / devaterými horami a devatero / devaterými řekami
daleko odtud, na vzdáleném místě, kam není snadné dojít, podívat se tam • na neurčitém, pohádkovém, fantazijním místě


hůrka
[huːrka]
(2. j. hůrky, 2. mn. hůrek)
podstatné jméno rodu ženského
zdrobnělé k 1
Míjeli jsme kopečky a hůrky a všude kolem se popásali nádherní koně.
O lesy je třeba pečovat, aby ti, kdo přijdou po nás, nenašli jen holé hory a hůrky prosté stromů a bez života.


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)